Takovej Michael-Clayton-like film po dánsku. Jonasovi (Nikolaj Lie Kaas) zabijou taťku a když se o rok později hlásí na jeho místo, začnou se dít divný věci (vražda prostitutky, vydírání...). Jonas se v tom nejdřív plácá, jako kdyby to nebyl elitní kodaňský právník, ale jen prostý filmový trouba, ale pak navštíví svého vysněného hlavního padoucha (Kim Bodnia - na plátně asi půl minuty, dvě věty monologu a hned je na plakátu, uplnej Karel Roden!) a ten mu poví, že lidi jsou jako zvířata - když se dostanou do nebezpečí, buď utíkaj, nebo bojujou. Jonas je ovšem joggující právník...
Místama mi trochu vadilo, že to všechno vypadá tak prvoplánově, ale nakonec zbyde pár příjemně překvapivejch zvratů a finální otázka na téma kolik stojí lidský svědomí má relativně elegantní řešení. Jen ten Michael Clayton z toho trochu čouhá, no. Bezva soundrack, propadající se místama až někam k click'n'cutu. Líbilo.
[ IMDB ]
Místama mi trochu vadilo, že to všechno vypadá tak prvoplánově, ale nakonec zbyde pár příjemně překvapivejch zvratů a finální otázka na téma kolik stojí lidský svědomí má relativně elegantní řešení. Jen ten Michael Clayton z toho trochu čouhá, no. Bezva soundrack, propadající se místama až někam k click'n'cutu. Líbilo.
[ IMDB ]