Anders Morgenthaler musel mít těžký dětství. Viděl jsem od něj zatím dva filmy a v obou figurují malé děti, které mají problém se svýma dospělýma - v Echo je to chlapec, který má tátu magora a v Princess je to holčička, která má za magora strejdu. Mámu má mrtvou. Holčička (Mia), strejda (August) a obří žlutý zajíc (Multe) se vydávají navštívit máminy kolegy z branže a vysvětlit jim, že August se domnívá, že můžou za její smrt. On si totiž August tak trochu léčí vlastní trauma, protože to první video, který z maminky udělalo super mega porno star (Princess), tak trochu pomáhal natočit. Pak se stal knězem a zmizel v klidu na misii, ale co už -> ségra je mrtvá, blame pornoprůmysl!
Natočeno velice sugestivní kombinací 2D animace (http://plasticanimationpaper.dk - invented home!), 3D animace a videa a dost to šlape (krásná je třeba scéna rodinné bouračky v autě, kdy nejdřív vidíme 2D auto, jak jede po silnici, pak vidíme rodinné video zevnitř a pak ve 3D renderu auto opouští silnici a v zemi rýhu ryje), nicméně vzhledem ke stylu těch 2D animací se člověk občas nemůže zbavit dojmu, že se kouká na nějakou podezřelou verzi životního příběhu O-Ren Ishii. Podezřelou, ale vlastně líp udělanou.
Ve vedlejších úlohách se objevují klasické wulffmorgenthalerovské postavičky, což je roztomiloučké a skoro na konci je krásná přestřelka s (na můj vkus) velice inovativně vyřešeným bodycountem. Na druhou stranu se celej ten film dost prožívá, akorát mi z toho nevychází žádný rozumný morale - snad jen to, že Bůh svoje seržanty nenechává ve štychu. Ale stejně se mi to líbilo.
[ IMDB ]
Natočeno velice sugestivní kombinací 2D animace (http://plasticanimationpaper.dk - invented home!), 3D animace a videa a dost to šlape (krásná je třeba scéna rodinné bouračky v autě, kdy nejdřív vidíme 2D auto, jak jede po silnici, pak vidíme rodinné video zevnitř a pak ve 3D renderu auto opouští silnici a v zemi rýhu ryje), nicméně vzhledem ke stylu těch 2D animací se člověk občas nemůže zbavit dojmu, že se kouká na nějakou podezřelou verzi životního příběhu O-Ren Ishii. Podezřelou, ale vlastně líp udělanou.
Ve vedlejších úlohách se objevují klasické wulffmorgenthalerovské postavičky, což je roztomiloučké a skoro na konci je krásná přestřelka s (na můj vkus) velice inovativně vyřešeným bodycountem. Na druhou stranu se celej ten film dost prožívá, akorát mi z toho nevychází žádný rozumný morale - snad jen to, že Bůh svoje seržanty nenechává ve štychu. Ale stejně se mi to líbilo.
[ IMDB ]