Hrozně se mi líbilo, jak jsou zombies pojati jako přírodní živel, před kterým je třeba prchat, schovávat se, ale nakonec je veškerý odpor zbytečný. Takhle by se dal natočit film, ve kterém se moře promění v benzín a požárníci všech národností se ho musí pokusit uhasit močením. Nepříjemné v tu chvíli je, že ten benzín není tak úplně benzín, ale je to nějaká hořlavá látka s neznámým vzorcem chování - a to je podle mě nakonec největší slabina World War Z.
Zombies buď mají mít nějaký obvyklý vzorec chování (brains, brains) anebo nějaký neobvyklý, ale dobře vysvětlený. Tady mají zombies na první pohled všech pět pohromadě (brains, brains), ale pak se najednou začnou chovat, jako psychopati - reagují na vybrané druhy zvuků, žerou jen určitý druh masa... a i když to Brad Pitt jako detektivně vyšetřuje (třikrát za film se během útěku před další slintající hordou nemrtvých zpomaleně otočí a zaregistruje nějaký nepodstatný, přitom však tak podstatný detail), je to hrozně málo. Ve finále už jsem si říkal: zlatý I Am Legend.
Což je fakt škoda, protože ta úzkostná podívaná na svět, který je zaplaven ničivou silou a kdo se jí nepostaví teď, tak si to nebude mít čas vyčítat, je moc prima. Stejně tak dramatický oblouk od konkrétního (rodina) přes obecné (pandemie) zpět ke konkrétnímu (laboratoř) vyznívá jednoznačně pro prst vzhůru (i přes svoji značnou nedomrlost v závěrečný třetině). Ale tyvole ty zombies, ty musej mít nějakej ordnung, jinak tam vůbec nemusej bejt. A má tam být raději to moře benzínu. Brad Pitt do něj může močit za slunce západu a bude to legendární. Takhle je to jen celkem napínavej průměr.
[ IMDB ]