Anebo libozvučněji War of the Arrows. Tím veškeré libo-cokoliv končí. Trochu jsem doufal, že to bude trochu jakože War of the Roses (Shakespeare, ne DeVito), jen v čínských dobových kostýmech a plné chlapíků, co lítaj vzduchem a střílej u toho z luku. V kostýmech jsem to trefil, dost možná i toho Shakespeareho, ale víme: Shakespeare by se nestal slavným, kdyby psal takovýhle sračky. A neomlouvá to ani případná historiská věrnost (akorát nevim, jestli celá ta místní eskapáda s tygrem v lese zapadá do nějaký historie).
Syn a dcera člověka, označeného císařským dvorem za zrádce, žijí v exilu u svého strýce někde na venkově. On je nihilista, ona ve svých 22 letech vypadá na 35 a dvoří se jí strýcův syn. Během jejich svatby je strýcova vesnice napadena a všichni jsou uvrhnuti do otroctví (nebo tak něco). Kdo jediný byl zrovna v lese na houbách a může se tím pádem vydat stíhat čínskou ozbrojenou jednotku? No přece on!
Koho napadlo natočit tenhle film takovým prakticky dokumentárním stylem, by měl být učiněn osobně finančně zodpovědným. I když možná to zvolili proto, že když prolistovali obě stránky scénáře, došlo jim, že nic dalšího jim nezbývá? Kdoví. Každopádně sice se v tom střílí z luku, ale to je tak jako téma na druhý koleji, protože na první koleji se řeší... no právě, se nic neřeší. Takže se dvě hodiny melou banality a čas od času hlavní hrdina někoho střelí šípem, nezábavně, nezajímavě, neosobně, pořád stejně. Jen na konci, chvíli po nečekaném střetnutí elitního komanda lukostřelců a hlavního hrdiny s tygrem lesním, použije svůj speciální zahnutý výstřel. Dvě hodiny, dvě hodiny!
[ IMDB ]