Don't judge a book by it's movie?
Speciálně v případě Hunger Games je to dost nutnost, protože synonymem pro tenhle film je rozhodně slovo "nudnost". A nejde jen o to, že koncept "Running Man pro děti" je z pohledu roku 2012 poněkud vyčpělý, koneckonců o kterým univerzálním schématu se to nedá říct?
Nějaký alternativní vesmír, nějaká humanoidní kolonie, s nějakým hlavním městem (které se jmenuje CAPITOL a vypadá jako Karlovy Vary) a s podivnou reality show Hunger Games. Přiznám se, že její účel je ve filmu sice vysvětlen, ale zůstal mi přesto zahalen určitým tajemstvím (čti: WTF?). Z Distriktu 12 je mezi 24 soutěžících, kteří se mají následně v vzájemně povraždit v Aréně, vylosována holčička Prim - na její místo se ovšem samoinstaluje jako dobrovolnice její starší sestra (Jennifer Lawrence, což je něco jako Shannen Doherty pro rok 2010+). Všichni soutěžící jsou ve věku 12-18 let. Všichni soutěžící dostanou k dispozici Mentora (v případě hlavní hrdinky se jedná o Woody Harrelsona, naprosto zbytečná role) a mají se snažit o přízeň "sponzorů" (tahle informace se v dialozích opakuje asi 100x, ovšem její průnik do děje je naprosto nulový - anebo to jako byly ty bezpilotní zásilky mastí a polívek?). A celý to je jakože reality show, takže když nakonec vstoupí všech 24 dětí do Arény, budeme svědky napínavé podívané! (Ani omylem.)
Je v tom jeden krátký okamžik, kdy jsem měl pocit, že to možná bude trochu jako Tomb Raider: Year Zero, ale trval jen asi 7 vteřin. Místo toho je to, po ukrutně nezábavný hodinový expozici, názorný příklad toho, jak by vypadaly dokumenty na Discovery Channelu, kdyby je točil Andrej Tarkovský. Nicméně pro milovníky počítačových her typu Deer Hunter je to naprosto zásadní film, který musí vidět: dlouhatánský záběry na chození v lese (většinou bez pointy), dlouhatánský záběry na holku, jak střílí z luku, dlouhatánský záběry na holku, jak šplhá po stromě. Fakt pecka, navíc natočená ve věčně populárním formátu "roztřesená videokamera z dovolené".
Co je na tom nejzvláštnější ovšem není naprostá obsahová dutost, ale způsob, jakým se to (pravděpodobně?) snaží přimknout k ději tý knihy - takže hlavní hrdinka sice celé Hunger Games děsně fuckuje a vede rebelské rozhovory typu "když se na to nebudem dívat, tak to nebudou točit!", ale když se ocitne ve světlech reflektorů, celá zrůžoví a začne si užívat mediální zájem. Navíc se vyzbrojí neprůstřelnou argumentací "já nemůžu být pacifistka, musím vyhrát, protože jsem to slíbila sestře". Takže... komu se tady teda jako fandí? A to nemluvím o momentech, kdy soutěžící, kteří se mají vzájemně povraždit, z ničeho nic uzavírají strategické aliance atd.
Chápu, že je to dobrodružný román pro mládež. Ale kvůli tomu to snad ještě nemusí být uplně debilní ne?
[ IMDB ]