Ach jo, tak pátrání po nové Mille Jovovich stále ještě pokračuje, bohužel se stále horšími a horšími výsledky. Tentokrát se jí má, pod taktovkou Oliviera Megatona, stát čokoládové vyžle Zoe Saldana (když hrála Uhuru ve Star Treku, měla imho tak o 20 kilo navíc). Holka nešťastná nedisponuje zdá se naprosto žádným gymnastickým talentem, takže když má někomu dát kopačku do ksichtu, je střih kolem této herecké akce tak brutální, že má divák pocit, že omylem přepnul televizi na jiný program. Na to by se dalo jistě s trochou drog zvyknout, ale pak přijdou na řadu dlouhatánské aeonfluxovské stealth pasáže, ve kterých Zoe, podobna profesionální baletce (tzn. upjatej trikot, z něhož cosi nešťastně řve torzo poprsí) po pavoukovsku roztahuje nohy a souká se do různých škvír, či balancuje na římsách. A to je, řekněme si to otevřeně, hrůza hrůzoucí ze všech myslitelných úhlů pohledu. Závěrečná pěstní bitka v koupelně, ve které se snoubí oba popisované jevy, způsobuje krvácení z očí.
Příběh to nemá žádnej (pokud za příběh nepovažujeme story o holčičce, který zavraždili rodiče, což pro ni byl nejlepší dárek k vánocům, protože si mohla vnitřně ospravedlnit fakt, že je psychopatka s chorobnou touhou vraždit lidi), vizuální stránka je takový naleštěný prd a celkově nechápu, že tyhle kokotiny Bessonovi ještě někdo financuje.
[ IMDB ]
Příběh to nemá žádnej (pokud za příběh nepovažujeme story o holčičce, který zavraždili rodiče, což pro ni byl nejlepší dárek k vánocům, protože si mohla vnitřně ospravedlnit fakt, že je psychopatka s chorobnou touhou vraždit lidi), vizuální stránka je takový naleštěný prd a celkově nechápu, že tyhle kokotiny Bessonovi ještě někdo financuje.
[ IMDB ]