Zní to neuvěřitelně, ale podle mě se o to v českým filmu naposledy někdo pokusil tak koncem minulýho tisíciletí: přenést dutost dialogů z hollywoodských detektivek do českýho prostředí a udělat to bez alibistickýho pomrkávání na diváka, že jako "to je ale prdel, co?". Však ono leccos naznačuje zvolenej žánr, kterej si podle mě vymysleli: "kriminální balada"...
Detektiv, v podání decentně vyžilého Jiřího Langmajera (český Harry Hole!), vyšetřuje sérii značně brutálních vražd mužů. Záhy se ukáže, že za vším bude žena. Kriminalista má dva parťáky, věčně opilého Martina Stránského a pak Norberta 'Skříň' Lichého. Pátrání se odehrává ve vizuálně lákavých kulisách Ostravy (Přednádraží included) a v barvách severské detektivky. Je nutno dodat, že jakkoliv zní název filmu jako brutálně primitivní rádobyhumor, scénárista odvedl pro popření tohoto podezření velice kvalitní práci.
Co z toho dělá naprosto neuvěřitelnou podívanou je ovšem způsob, jakým spolu naprosto všechny postavy naprosto celý film hovoří. Podobenství vydá za tisíc slov: je to jako když primář Sova vyleze na chodbu nemocnice a oznámí značně nevyspalému manželovi, že "Vaše žena v noci zemřela". Nevim, jak se to všem těm hercům podařilo udržet, tipuju, že musel každej z nich před každým záběrem vypít nejmíň sklenku saponátu na nádobí. Vypůjčím si tvrzení kolegy Novosada, že se jedná v zásadě o westernovou estetiku: ano, představte si Charlese Bronsona, jak hovoří s Claudií Cardinale a proveďte headswap, aby k sobě hovořili Jiří Langmajer s Agátou Hanychovou.
K tomu se samozřejmě váže i celkovej způsob kompozice záběrů, každej dialog je provedenej s naléhavostí rozhovoru truchlících nad hrobem nejlepšího přítele, tempo jednotlivých replik je vražedně pomalý a velkou roli hraje i fakt, že hlavní osvětlovač byl celý natáčení pod vlivem velice silného LSD. A to nemluvím o tom, že jsou v záběrech jednající postavy často důsledně rozděleny i podle barvy oblečení, Greenaway by měl radost. Objeví se tu i vymoženosti typu dlouhá stedycamová jízda, která před sebou tlačí (nebo za sebou táhne) dvojici diskutujících postav nějakou značně obrovskou scénou, případně třeskutě vypointovaný lyrický záběr na detektiva, hrajícího si s dcerou na louce. Celkově se dá říct, že je to nádherná a inteligentní sbírka cool klišé, kterou k zemi nakonec dere pouze naprosto šílená volba obsazení postav ve vedlejších úlohách, Babčákovou počínaje a Hanychovou konče. Nejsem si jist, že to bylo záměrem - jejich obsazení jistě ano, ale výsledný efekt je jediná vážná tragédie tohohle díla.
Ale i přesto můžu říct, že u českýho filmu jsem se naposledy takhle neředěně bavil u Kanárský spojky. Možná u Mistrů. A nic na tomto tvrzení nemění fakt, že podruhý bych to vidět spíš nechtěl. Bobby Sedláček umí.
"Chcete fotku?"
[ ČSFD ]