Sliby se mají plnit. Když se neplní, lidé se často zlobí a dělají pak občas věci, které by se ve slušně vychované společnosti neměly sdílet na YouTube.
Skytten [ IMDB ]
Politická strana v Dánsku vyhraje volby s programem, který slibuje neprolomení těžebních limitů v severním moři (nebo někde). Když o rok později tento slib poruší, vlivná politická komentátorka se nechá nachytat v rozhovoru s ministrem financí a obvinit z podněcování nepokojů. To ještě ani jeden z nich neví, že z Grónska přijede, jako strašlivý Krakonoš, Kim Bodnia. Ten je zároveň nespecifikovaným expertem na problematiku těžby ropy a výborným střelcem. Vyzbrojen ultrapřísnou odstřelovací puškou začne terorizovat nehodné politiky a jejich psy.
Assault on Wall Street [ IMDB ]
Hypoteční krize právě propukla a poslední, kdo to ještě neví, je Jim. Jim je prostý válečný veterán, který se živí jako ozbrojený doprovod transportů peněz (a ani jednou za celý film ho nenapadne, že by mohl vztáhnout ruce na nejbližší peníze, které má po ruce, podotýkám). Jeho přítelkyně je nemocná. Jim neví, co má dělat a jeho zlost vůči bankéřům z Wall Street narůstá.
Z takhle prostého shrnutí se nedá poznat, že oba filmy jdou na věc z jiného konce: zatímce ve Skytten je každé rozhodnutí jednající postavy zatíženo nějakým návazným dilematem, které je výsledným stavem, většinou v neprospěch jednající postavy, nevratně ovlivněno, Jim je sám na celém světě. Má sice pár přátel (třeba obtloustlého Edwarda Furlonga), ale jinak sedí doma, masochisticky poslouchá z televize politické diskuse a po jeho svalnatých čelistech (Dominic Purcell) se nezřídkakdy prožene slza, nebo alespoň myšlenka na ni.
Tyhle dva přístupy se nakonec protnou v bodě nula, a tím je krátká chvíle ticha před velkoloepou závěrečnou přestřelkou. Ve zkoušce ohněm (Skytten je nakonec v překladu "Střelec") Skytten naprosto pohoří, protože se tak nějak zapomnělo, že když už to celé bude do tohoto vyvrcholení směřovat, nesmí být jeho provedení tak naivní, že by se za něj mohla s klidem v duši stydět i Kriminálka Anděl. Assault on Wall Street naopak předvede, že držet se skoro hodinu a čtvrt na uzdě se vyplatilo, protože jeho finále je velkolepě brutální, skoro v duchu nejlepší tradice Hard-Boiled.
Anette K. Olesen vs Uwe Boll - 0:1
Skoro si říkám, že kdybych se na to nekoukal, "protože Uwe Boll", tak bych měl až problém poznat, že to je Uwe Boll. Způsob provedení diskuse dvou policajtů a dvou sekuriťáků v hospodě u oběda, to je ranný Tarantino. Eric Roberts jako slizký právník nakládá skoro víc, než fakt, že celou myšlenku na zločin a trest vnukne Jimovi kněz - a nejvtipnější je, že celá jeho odvetná akce je vlastně přímý důsledek toho, že tenkrát ještě nebylo Obamacare. Snad jen ty silácký gesta na konci by Bollovi měl někdo rozmluvit, takhle zabil už výborný Rampage, tady to bylo s odřenýma ušima.