pondělí 21. dubna 2014

47 Ronin

Natočeno podle pravdivého příběhu o 46 samurajích (respektive roninech), kteří se rozhodli pomstít zákeřnou likvidaci svého feudálního pána jiným feudálním pánem. Odehrává se tedy ve feudálním Japonsku, ve kterém se, z nějakého důvodu, mluví pouze anglicky, nadto se silným japonským přízvukem - což způsobuje zajímavý efekt, kdy se zdá, že většinu postav dabuje Karel Roden. Formálně se jedná o takovou akčnější variaci na Osadu havranů, říznutou románovými návyky ze ságy Vinnetou (když parta roninů někam cestuje, tak zásadně bez zásob a jejich perfektní účes vydrží i celodenní jízdu močálem za deště).

Když je něco natočeno podle pravdivého příběhu, je vždycky trochu vošajslich rejpat do logických nekozistencí ve scénáři: koneckonců realita se vždycky nechová podle zásad divákovy logiky a přehlédnutí tu jednoho, tam druhého detailu může snadno vést k domněnce, že je to celé tak trochu kravina. Plus je tu vždy pochopitelně licentia poetica, která může výsledný dojem ještě víc zkomplikovat, zejména pokud se k nějakému kanonickému historickému dílu vyjadřuje umělec z kruhů blízkých jeho vzniku. 

Nic z toho se na 47 Roninů naštěstí nevztahuje, protože se jedná o film ryze americké provenience. Souhlasím s názorem tvůrců, kteří po přečtení původní legendy dospěli k názoru, že by její převedení na filmové plátno zavánělo značnou kostýmní nudou a rozhodli se ji tedy trochu vyšperkovat.

Sedmačtyřicátý ronin se původně jmenoval Terasaka Kichiemon a byl to prostý pěšák, který byl po dokonané pomstě odeslán šířit vítěznou zprávu do rodného kraje samurajů. Zde je nahrazen míšencem jménem Kai (Keanu Reeves), který požívá mezi samuraji podobné autority, jakou musel požívat prostý vojín Kichiemon - ale vůdce samurajů Ôishi v něm včas rozpozná jeho pravý potenciál a dokáže s jeho pomocí pomstít smrt svého pána.

Vzhledem k tomu, jak USA rádo řeší problémy za svými hranicemi použitím síly (viz např. Operace Pouštní bouře), tak proč by koneckonců nemohli američtí filmaři do nějaké nudné šikmooké legendy naroubovat bělocha, co se umí ohánět mečem, letěj na něj dcerky japonských feudálů a hlavně má nadpřirozený výcvik od Klanu Pěkně Hnusných Ptačích Lidí. Jenom nevím, proč se musí takhle bizarně vykonstruovaný hrdina opakovaně na plátně užírat tím, že "je jiný" a ostentativně nepoužívat své nadpřirozené schopnosti (celý život žije jako běloch v Japonsku, jak moc "jinej" by tak ještě chtěl být?). Navíc na pozadí "pravidvých událostí", které postrádají elementární logiku.

Možná, že by zpracování jen té původní legendy byla jen další nudná kostýmní šermovačka, ale takhle je to zase kravina nejhrubšího zrna. Asi jako kdyby v Japonsku natočili remake Pána prstenů, ve kterém by místo Saurona byla Godzilla a Frodo Pytlík se neustále litoval, že ho nechtějí v basketbalovém týmu Gondoru.

[ IMDB ]